Jdi na obsah Jdi na menu
 


9. týden

2. 11. 2012

Pondělí 29. října

Protože celý týden bude v očekávání Dušiček a Halloweenu, přivítali jsme se ráno "strašidelnou" písničkou Strašidýlko Emílek, kterou se budeme učit zpívat. Díky krátkému minulému týdnu jsme neměnili služby a po přečtení ranního dopisu (bezvadně jsme uměli odpovědět paní učitelce na zvídavou otázku - proč vlastně ty prázdniny byly) jsme se pustili do vyprávění zážitků. Dnes jsme udělali malou změnu - vždy, když jeden domluvil, mohli se ho ostatní ptát na podrobnosti jeho víkendového zážitku. Sami jsme se navzájem vyvolávali a na konci práce jsme si vysloužili od paní učitelky velkou pochvalu, protože jsme celou půlhodinu, co naše vyprávění a dotazování trvalo, vydrželi a respektovali všechna pravidla :-)
Češtinářská rozcvička byla dnes jak čtecí, tak psací. Na koberci byla od paní učitelky rozmístěná písmenka a obrázky s mřížkami (které nám říkaly, kolik písmenek slovo na obrázku má). My jsme si vždycky vzali jeden obrázek, donesli si ho do lavice a pojmenovali. Pak jsme se vrátili na koberec, vybrali si potřebná písmenka a slovo do mřížky poskládali. Jakmile jsme si ho zkontrolovali, přepsali jsme ho na připravený pracovní list. Během patnácti minut, které jsme na práci měli, stihl někdo všech osm slov, jiní tři slova. To ale nevadilo, protože důležité bylo mít všechna slova napsaná bez chyby.
Dobře rozcvičení jsme se dali do tréninku psaní číslice dvě. Paní učitelka nás připravovala na to, že to bude těžké, ale nám se dvojky moc povedly. Ještě si je protrénujeme za domácí úkol a budeme se moci pustit do trojek.
Na lavici jsme si pak připravili kostičky a podle pokynů paní učitelky dopočítávali. Například jsme si položili tři kostky a museli jsme přijít na to, kolik jich je potřeba dodat, abychom jich měli pět. K tomu jsme pak ještě vymýšleli a říkali, který příklad na sčítání to vlastně znázorňujeme.
Po svačince jsme natrénované příklady zapisovali do učebnice a zase se vrátili ke kostkám, na kterých jsme tentokrát znázorňovali porovnávání. I to jsme následně přepsali do učebnic. Šlo nám to moc dobře.
Pak už na nás čekalo nové písmenko - V. Vymýšleli jsme, jaká všechna jména a pak i ostatní slova na V začínají, povídali si o obrázku, psali písmeno V (to se nám dost dařilo) a pak z tabule trénovali čtení slov s písmenem V. Jakmile nám to šlo, četli jsme z učebnice celé věty. Každý z nás dostal od paní učitelky novou záložku s obrázkovou abecedou, kterou nesmíme ztratit a kterou budeme používat vždycky, když si při čtení nebo psaní nebudeme vědět rady.
Po přestávce na hraní jsme kreslili snové obláčky do písanky a podle návodu v učebnici zkoušeli skládat a stříhat čtverce papíru. Nakonec jsme odevzdali domácí úkoly, za staré týdenní plány dostali nové a mohli jsme se rozloučit.

Úterý 30. října

Po písničce a kalendáři (Tomášek ho zvládl úplně perfektně) jsme si dali stejnou rozcvičku jako včera, jen s jinými obrázky - slovy. Než jsme se pustili do práce, pověděla nám paní učitelka, jak se komu dařila práce včera, a naším úkolem bylo pracovat alespoň tak dobře jako včera, nebo ještě lépe. Opět jsme si nosili obrázky do lavice a postupně si chodili pro písmena, která jsme skládali do mřížky. Po přečtení a kontrole jsme pak slova přepsali.
Na koberci jsme si ukázali, jak na skládání a stříhání čtverců papíru podle návodu, abychom si dokázali poradit sami. Ve dvojicích jsme čtyři různé obrázky tvořili a šesti dvojicím se práce podařila! U matematiky jsme zůstali a nacvičovali psaní číslice 3. Poslouchali jsme k ní písničku o zajících a opravdu jsme se moc snažili. Před přestávkou nám paní učitelka četla začátek pohádky o Sněhurce, které jsme pak po svačince pomáhali hledat cestu k trpaslíkům. Dalo to práci, dodržovat stanovená pravidla. Na křižovatkách jsme totiž mohli buď rovně nebo odbočit pouze ve směru šipky. Ale nakonec se nám to povedlo a Sněhurka každého trpaslíka našla.
Společně jsme četli domácí úkol - věty o Vítkovi. Někteří je neměli podepsané, prosím, každý domácí úkol opravdu zodpovědně podepisujte. Po jejich zopakování jsme se pustili do hry na detektivy. V neúplných větách jsme pátrali do chybějících slovech a podle vzoru je dopisovali. Skoro všem se to povedlo skvěle! Přemýšleli jsme, kam asi Vítek s kamarády na výlet jede a svou představu jsme si kreslili. Většina z nás se to pokusila i napsat, což se s využitím záložky s abecedou dařilo.
Jako odpočinek jsme zvolili básničku o Honzíkovi, Amálce a houpačce. Chodili jsme do rytmu po třídě, tleskali ve dvojicích. Od básničky už byl jenom kousek k písničce. Nejdříve nám ji paní učitelka zahrála na piano, ale nikdo jsme písničku Houpy, houpy, kočka snědla kroupy neznali. Rychle jsme se ji naučili a pak už sledovali, jak se zapisuje, abychom ji mohli zahrát na flétničky. Nejdříve společně, pak po dvojicích, zatímco ostatní si kreslili strašidýlko Emílka, a nakonec zase společně a i s pianem. Začínají z nás být velcí hráči :-)
Po přestávce na hraní nastala akce přesunu do tělocvičny. Po dvaceti minutách jsme byli schopni opustit školu (se taškami na tělocvik na zádech) a po dalších dvaceti minutách už jsme mohli cvičit. Zahráli jsme si na mrazíka, připravili ve čtveřicích žíněnky, zkoušeli kotouly a nakonec hráli běhací hledací hru s geometrickými tvary spolu s říkankou o deštíku. A pak zase převlékání a návrat - přesně ve dvacet pět jsme stanuli před školou. Budeme si držte palce, abychom byli příště ještě rychlejší a mohli být v tělocvičně ještě déle.

Středa 31. října

Ačkoliv je teprve půlka týdne, většina z nás už si pamatuje mnoho slov z písničky Strašidýlko Emílek a moc hezky písničku zpíváme. Dnes nám nový den zahájila Míša a opět vše řekla správně.
Jako ranní čtecí rozcvičku jsme dnes ve dvojicích trénovali hláskování a následné poznávání barevných slov (opět s angličtinou) a když jsme to zvládli, čekal nás se stejnými slovy diktát. Zvládli jsme dodržet všechna pravidla a napsali ho velmi dobře.
Rozečtení a rozepsaní jsme se pustili do čtení nového písmene - P. O obrázku jsme dovedli vytvořit mnoho zajímavých vět, podrobně jsme si povídali o brýlích a o lupě. Nacvičili jsme psaní tiskacího P a pak si zahráli mimozemšťana. Paní učitelka nám hláskovala slova, my je poznávali a pak jsme při čtení vět v učebnici měli docela lehkou práci, protože ve větách byla právě ta slova, která jsme poznávali. Po dočtení textu na nás měla paní učitelka zvídavé otázky (jako: Kdo má pavouka? Jak se pavouk jmenuje? Co pavouk dělá? ...) a my jsme odpovědi na ně zapisovali na smazávací tabulku a hotové práce pak paní učtelce ukazovali. Abychom se dozvěděli, co nás čeká dál, museli jsme si vyluštit křížovku. Jak správně usoudila Klárka, byla to dlouhá křížovka! A proto nám paní učitelka rozdělila jednotlivé řádky tak, že každý měl za povinnost zajistit pro ostatní jeden řádek, a když byl hotov, mohl pracovat na dalších dobrovolně. Běhali jsme jak o život, vyplnili jsme mnoho řádků navíc a byli jsme zklamaní, když paní učitelka práci ukončila. Na interaktivní tabuli jsme pak dali celou křížovku dohromady. Každý z nás nadiktoval pro ostatní svůj přidělený řádek, komu co chybělo, to si dopsal, a pak už jsme mohli přečíst tajenku. Vyšlo nám, že budeme počítat do osmi. Ale až po přestávce na svačinu.
Nachystali jsme si nejdříve každý osm kostek a pak se rozdělili na dvě skupiny. Pojmenovali jsme se veverky a ježci a stavěli každý komín podle pokynů paní učitelky. Jakmile jsme postavili, zjišťovali jsme, zda mají víc veverky nebo ježci a zapisovali příkladem na tabuli. Sami jsme si přišli na znaménko "je menší než". Jak na jeho pojmenování, tak i na způsob zápisu. Po malém odreagování při hře na paměť - v kroužku bylo naším úkolem vždy říci řadu čísel, těch, kdo byli před námi a pak přidat jedno své a všech sedmnáct nás to zvládlo - jsme pak za pomoci kostek doplňovali čárky nebo číslice do zápisu nerovnic v učebnici. Podle své vlastní rychlosti jsme pak pracovali na pracovních listech navíc.
Po hrací přestávce už na nás čekaly jen dvě aktivity - nejdříve jsme krokovali a odkrokované příklady zapisovali na tabuli a pak nám paní učitelka představila katalogy knížek a my jsme si je, hned jak je kluci rozdali, nadšeně prohlíželi.

Čtvrtek 1. listopadu

Po písničce čekal na Míšu a Tomáška těžký úkol. Zahajovali nejen nový den, ale také nový měsíc. A poradili si s tím výborně. Společně jsme si pak ještě určili, že říjen měl 31 dní a paní učitelka nalepila na náš rok na stěně příslušnou kartičku. K tomu jsme přidali i měsíc listopad a označili si ho číslem 11. Z nástěnky jsme sundali informační list za říjen a zkontrolovali, co všechno jsme zvládli a co nám chybí. Kromě sázení stromu s děváťáky vše proběhlo, sázení nás čeká, jen co přijdou objednané stromky. Nakonec jsme si ještě vysvětlovali pranostiky a pak už se pustili do čtení domácího úkolu. U všech šesti dětí, které se vystřídaly v hlasitém čtení, bylo vidět, že doma pilně trénovaly.
Pavoučkovi jsme pak kreslili pavučinu do písanky a brzy jsme zjistili, že to vůbec není snadné. Nakonec se nám to jakž takž povedlo a ještě jsme někteří nakreslili pavoučkovi do pavučiny mouchu - nápad, na který přišla Eliška.
Abychom zjistili, kolik toho o pavoucích víme a také se něco nového dozvěděli, vrátili jsme se do učebnice českého jazyka. Ukázali jsme si, jak se pracuje s tabulkou, do které jsme nejdříve zapisovali, co si o tvrzeních, která tam byla o pavoucích zapsána, myslíme. Začali jsme společně, dokončili samostatně. Společně jsme pak četli skoro encyklopedický text na další straně a na základě získaných informací pak vyplňovali sloupeček "vím". Posledním úkolem bylo nakreslit svého pavouka a napsat o něm alespoň jednu větu. Někteří z nás byli velmi tvořiví a skutečně vymýšleli a zapisovali vlastní větu (takže jsme měli pavouky tarantule, pavouky na pláži, pavouky jedovaté,...). Pro koho to byl úkol těžký, opsal alespoň jednu krátkou větu z předchozího textu.
Po přestávce na svačinku jsme se pustili do dýňového tvoření. Kreslili jsme své dýně tuší a po malých skupinkách se střídali ve vydlabávání dýní. Dík patří mamince Nicolky, která nám přinesla krásnou oranžovou dýni a my tak máme dvě, které nás zítra přivítají na Strašidelném dnu ve škole. Jakmile nám tuš zaschla (těsně před hrací přestávkou a po ní), mohli jsme své dýně vybarvit vodovkou. Výtvory jsou to opravdu skvělé!
Na závěr dnešního vyučování jsme si pověděli podrobnosti o zítřku a mohli balit.

Pátek 2. listopadu

Po příchodu do třídy jsme si uložili tašky do řady pod okno a na dlouhý občerstvovací stůl nachystali dobroty, které jsme nakoupili nebo upekli pro pohoštění celé třídy. V kroužku na koberci jsme si zazpívali písničku, Tomášek s Míšou zahájili dnešní strašidelný den a hned na to jsme se začali představovat. Co máme za masku, co naše maska umí a také, co jsme pro ostatní přinesli k občerstvení. S našimi dýňovými obrázky a rozsvícenými dýněmi jsme se společně vyfotili. Moc nám to v maskách slušelo. Jen co jsme začali hodovat, přišli si pro nás deváťáci a odvedli si nás na strašidelnou stezku. Báli jsme se jenom trochu. Po společném úvodu, který si pro nás připravili v počítačové pracovně, jsme se rozdělili do skupinek a vydali se po škole. Čekalo na nás pět stanovišť. Úplně na dně školy, ve druhém suterénu, jsme navštívili strašidelnou kuchyni, kde jsme ochutnávali originální pokrmy a nápoje. Na chodbě jsme zase potmě lovili v kyblících s mýdlovou vodou válečky mezi množstvím kuliček. Byli jsme dost odvážní, ruku do tmy a vody jsme strčili skoro všichni. Na chodbě v suterénu jsme šli po bonbónech a došli tak do přízemí, kde jsme kreslili. V počítačích jsme se trefovali do dýně a ducha a tancovali s kostlivcem. K tomu jsme se dozvěděli, jak se jmenovali keltští čarodějové (ale to jsme si nezapamatovali :-). Deváťáci si dali se stezkou hodně práce a moc se jim povedla, zaslouží si velkou pochvalu a náš dík.
Po návratu do třídy jsme se občerstvili a vydali se zase do přízemí, kde na nás čekalo neplánované divadelní představení od čtvrťáků, kteří o přestávkách vymysleli a nacvičili novodobou Sněhurku a osm trpaslíků.
Dalším bodem programu byly úkoly na strašidelném pracovním listu. Kuba správně vysvětlil, že jich bude pět a ačkoliv pokyny k práci i samotné úkoly obsahovaly písmena, která jsme se ještě neučili, zvládali jsme to perfektně. Spousta z nás už zná skoro všechna písmena a byli jsme často naštvaní, když jsme nedostali slovo, abychom mohli číst! Podle pokynů jsme vybarvovali duchy ve strašidelném hradu, počítali netopýry (a díky nim pak i psali čtyřky do matematiky a ukazovali si, co znamená sčítat a co je to odčítání), kreslili pavouka (ještě, že jsme se o něm včera tolik naučili :-) a pak psali jména duchů do okýnek a vybarvovali obrázek. K tomu nám paní učitelka našla a pustila písničku o halloweenských dýních a o tančících kostlivcích a my jsme nadšeně tancovali (pro zájemce o domácí hudební produkci: http://www.youtube.com/watch?v=e54m6XOpRgU). Protože divadlo bylo neplánované, nestlihli jsme plánovaný Zelený ostrov, budeme se mu věnovat v pondělí, do smajlíků v týdenních plánech ho nebudeme hodnotit.
Nakonec nám paní učitelka rozdala notýsky s deskami, do kterých nám každému založila všechny pracovní listy, na kterých jsme během října pracovali. Neseme si je domů (učebnice jsme nechali ve škole, abychom to neměli tak těžké) a s rodiči si je o víkendu prohlédneme. (Rodiče prosím o podpis k měsíci říjnu).