Vítejte na stránkách 1.A

Pondělí 20. května

Jednotlivé služby zahájily nový týden, Tomášek a Kuba byli pochváleni za péči o krmení pro strašilky a paní učitelka nám přečetla ranní dopis. Dozvěděli jsme se, jaká překvapení nás tento týden čekají, a je jich opravdu dost. Nejdříve budeme jako jedna ze tří tříd na škole ukazovat cizím paní učitelkám, jak se u nás učí prvouka, pak nás navštíví Bára a v pátek nejenom že přijede paní učitelka Katka, ale také kameraman, který nás bude natáčet při dílně čtení. Takže se máme na co těšit :-).
První blok hned po deníčcích jsme dnes věnovali matice. Společně jsme řešili úkol o kalendáři, a možná i proto, že ho máme na dveřích a každý den se mu ráno věnujeme, nám nedělal potíže. Dokonce jsme byli schopni určit i to, jaký den bude "popozítří" :-).
Paní učitelka vybrala "průvodčí" a "řidiče" autobusu, kteří připravili představení, při kterém jsme my ostatní měli za úkol pozorně sledovat, kolik cestujících jede v daný okamžik v autobusu. A dost se nám to dařilo.
Ve dvojicích jsme pak stavěli stavby z kostek a vždy pouze za pomoci jedné jediné krychle stavby měnili a jejich nové plány zakreslovali. To už bylo trošku náročnější, ale nikam jsme nepospíchali a vše zvládli. Paní učitelka nám pak označila úkoly, na kterých můžeme v tomto týdnu pracovat samostatně, a my se do nich hned pustili.
Po svačině jsme se učili psát velké "T" a to byla opravdu velká práce. Často se ozývaly povzdechy, ale moc jsme se snažili. Po psaní přišla řada na čtení. Začali jsme trénovat čtenářskou dovednost "Předvídání". Nejdříve jsme podle obrázku zkoušeli poznat, o čem asi příběh bude, a to nás dost bavilo :-). Pak jsme si text společně četli a nakonec zkoušeli odpovědět na otázky, které se týkaly právě předvídání. Velmi dobře se nám dařilo zdůvodňovat naše odpovědi, včetně jazykového úkolu.
Před přestávkou nám zbyl čas akorát na přednášení básničky "Náš Karel" a všichni jsme byli pochváleni a vysloužili si potlesk.
Po hrací přestávce, během které paní učitelka vyčistila strašilky a mnoho z nás o ně v té době svědomitě pečovalo, jsme ve trojicích řešili úlohy s přesunováním dřívek a paní učitelka byla překvapena, jak dobře nám to šlo. Dalších deset minut jsme samostatně pracovali na matice. Pro některé z nás bude muset paní učitelka už zítra chystat práci navíc, protože mají všechno, co bylo připravené na tento týden, hotové :-). Ale pochvalu si zaslouží všichni, protože nikdo nelenošil.
Na závěr už jsme jen vyměňovali týdenní plány a vybarvovali smajlíky.

Úterý 21. května

Ráno nám paní učitelka po kalendáři a počasí pověděla, jak bude dnešní den vypadat. První část vyučování jsme neměli tradičně v bloku, ale dvě samostatné hodiny, u kterých nás sice potěšilo, že budou kratší, ale nepotěšilo nás, že budou kratičké přestávky. Během těchto dvou hodin jsme zvládli čtení s porozuměním, psaní do písanky a kus matiky.
Pak už jsme se nemohli dočkat, kdy se na nás přijdou podívat cizí paní učitelky. Bylo jich pět, a když jsme se jim představili my, představili se i ony nám. Paní učitelka nás požádala, abychom usnuli na lavicích a při puštěné tiché hudbě si zkusili představit, že jsme se vypravili na výlet do přírody a dostali se na vysněné místo, které se nám opravdu líbí. A abychom si ho zkusili představit co nejpřesněji. Když hudba dohrála, vůbec se nám nechtělo "probouzet", ale nedalo se nic dělat. Naštěstí jsme u něj mohli ještě chvilku zůstat, protože bylo naším úkolem navštívené místo co nejpřesněji nakreslit a popsat. Popis vypadal tak, že jsme dopisovali začátky připravených vět. Jakmile jsme byli hotovi, mohli jsme své kresby a popisy sdílet s ostatními kamarády ve třídě.
Po návratu na místa nám paní učitelka pověděla, že o místa v přírodě se budeme zajímat i dnes, a možná dokonce i o některá z těch, která jsme navštívili ve snu. A bude nás zajímat, jací živočichové a rostliny v nich běžně žijí, a nechodí do nich na návštěvu jako my. Zjistit, proč některé prostředí vyhovuje jen některým živočichům a ne jiným, to byl náš úkol zjistit.
Rozdělili jsme se do domovských skupin po šesti a připravili si "pracoviště". Před každým kouskem nám paní učitelka vysvětlila, jak budeme pracovat, a vše nám také sepsala na tabuli, abychom se měli kam podívat, když zapomeneme, co dál.
V domovských skupinách jsme tedy nejdříve na obrázku zjistili, jakými prostředími se budeme dnes zabývat, a společně si pak správnost zkontrolovali. Byli jsme velmi pilní, jediným občasným problémem byly malé hádky mezi sebou ve skupinkách.
Každý z nás si pak vybral jedno číslo od jedné do šesti a stejná čísla vytvořila expertní skupiny. Jejich úkolem bylo na základě informací z textu přiřadit jednoho živočicha a jednu rostlinu do správného prostředí. K tomu ale museli doložit důkaz, který v textu našli. A že se nám to všem skvěle dařilo :-).
Jako správní experti jsme pak ostatním členům svých domovských skupin tyto připravené informace prezentovali a společně tak postupně přiřadili všechny organismy na správná místa.
Úplně na konec jsme si pak každý vybrali svého vlastního živočicha nebo rostlinu, napsali co o ní (něm) víme a zařadili ho do prostředí, v kterém se jí (mu) bude líbit. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na zdůvodnění.
Od všech paní učitelek jsme si všichni vyslechli spoustu chvály, která nás těšila, a snažili se rychle sbalit, abychom se dostali včas na hřiště.
Tam nás totiž čekaly skoky do dálky, které paní učitelka natáčela, pak nám je pouštěla a my se snažili vylepšovat naši techniku. Slíbila nám, že si vše pustíme i ve velkém ve třídě. Skupiny, které zrovna neskákaly, buď hrály s volejbalovým nebo s fotbalovým míčem. Na závěr jsme si zahráli fotbal málo kluků proti hodně holkám a holky to nevyhrály :-(.

Středa 22. května

Jen co Bára vstoupila do třídy, stala se obětí našich malých slečen, které se na ni přilepily a nechtěly se pustit :-). Zahájili jsme tradičně kalendářem a počasím a pak Báře zazpívali Medvědy i s ukazováním na naše velké plakát. Od paní učitelky jsme dostali sladkou odměnu za včerejší skvělou práci při prvouce, protože jsme se dozvěděli, že ještě odpoledne si o naší hodině povídali při jejím hodnocení.
První jsme chtěli pracovat na čtení s porozuměním. Nejdříve jsme si psali do pracovních listů odpověď na otázku "Co všechno umíme postavit z kostek?" a své myšlenky si navzájem sdělovali. Dnešní text byl totiž taky o stavění, ale ne z kostek, ale z různých věcí, které Jarda našel na zahradě. Naším úkolem bylo samozřejmě vymyslet, co se stane dál. A to se nám také povedlo. Daleko víc práce nám dalo hledání důkazů k hlavní myšlence. A taky u otázky "Co asi udělá Jarda příště při stavbě věže" jsme se chvíli dohadovali, jak se vlastně správně staví věž. Jazykový úkol jsme dělali samostatně, ale o řešení jsme diskutovali společně. Narazili jsme při tom na problém, jestli se dá postavit věž z míčů. Míša to zkusila z kuliček a tak jsme zjistili, že to opravdu nejde. Pobavil nás pak i Tomášek, který byl přesvědčen, že jde postavit věž z koček, protože z koček četl z kostek :-).
Dalším úkolem byl trénink velkého "Z" a "Ž" do písanek. I to nám dalo dost práce, hlavně šikmý sklon písmene.
Před koncem prvního bloku jsme si připravili flétničky a hráli společně i na poloviny písničku Běžela ovečka. Pak jsme s paní učitelkou tleskali - ona nám tleskala otázky (každému jinou) a my jí vytleskávali odpovědi.
Po sváče (libovali jsme si, že máme zase dlouhou přestávku) jsme s hudebkou pokračovali. Hráli jsme na ozvěnu při nácviku rytmu nové písničky - Sedí liška pod dubem. To proto, že jsme nemohli hned začít opakovat d2, neboť jsme ještě měli plné pusy odměnových lízátek. Jakmile jsme ale dolízali, pustili jsme se do hraní. Nejdříve jsme zopakovali střídání jednotlivých tónů a pak začali se samotnou písničkou. A šlo nám to dobře, zvládli jsme první dva verše, příště budeme pokračovat.
Pro Báru jsme sehráli jedno autobusové představení. Poprvé jsme měli tabulku psanou ne čárkami, ale rovnou číslicemi. Hledali jsme odůvodnění, proč pojede v autobuse jaký počet lidí, a vše zapisovali do tabulky v učebnici.
Společně na koberci jsme pak pracovali s krychlovými stavbami. Vždycky za pomoci jedné jediné kostky jsme stavu měnili a zakreslovali její plán. Po společném nácviku jsme pak to samé zkoušeli i v našich učebnicích.
Po hrací přestávce, během které jsme chovali strašilky (snad naši péči přežijí) a Bruno získal obří modřinu, nás čekala angličtina. Míša měl pro nás připravená nová slovíčka v košíčku. Naučili jsme se rozumět slovům head, eye, ear, nose, mouth a zahráli si s nimi Simon says a Find a.
Protože jsme byli rychlí a pracovití, stihli jsme si pustit na interaktivní tabuli naše včerejší skoky do písku. Dost jsme se u nich nasmáli.

Čtvrtek 23. května

Ráno jsme se přivítali písničkou a po kalendáři a počasí chvíli řešili vztahy mezi našimi slečnami. Paní učitelka nám pak pověděla, co všechno nás dnes čeká. Nejdříve jsme se pustili do psaní na známky. Psali jen opis a ne všechno, co v písance k opisování bylo. Vyznačili jsme si jen polovinu práce a kdo s ní byl hotov dříve, luštil věty s pospojovanými slovy.
Společně jsme na tabuli řešili sousední pole ve čtverci, ukazovali jsme si, jak nám barevné odlišení může pomoci v orientaci a tím pádem i přispět ke správnému řešení.
Čtení s porozuměním jsme dnes poprvé řešili ve skupinkách. Text jsme četli společně, ve trojicích se domlouvali na řešeních a hledali důkazy a nakonec zase společně práci vyhodnocovali.
Na koberci jsme stavěli krychlové stavby a měnili je přesunutím jedné kostky. K tomu jsme vytvářeli plánky. Byl to ale obtížnější úkol, protože pro první změnu jsme obrys stavby připravený neměli a pro druhou už ano.
Nakonec jsme si jak sousední pole, tak stavby vyzkoušeli sami do učebnice.
Po přestávce na svačinu jsme se znovu rozdělili do trojic, tentokrát jsme si ale nemohli vybrat, s kým bychom chtěli být. Pravidlo od paní učitelky znělo: v každé trojici alespoň jeden kluk a holky nesmějí být v tradičních dvojicích. To se nám sice zrovna dvakrát nelíbilo, ale co jsme mohli dělat :-). Během práce jsme ale na svou nespokojenost rychle zapomněli a dokonce jsme mnohde mohli být rádi, protože odpadly obvyklé hádky.
Jen jsme pořád netušili, co bude výsledkem naší práce. Paní učitelka nám to totiž neprozradila. Pracovali jsme pilně podle jejích pokynů, kreslili, malovali, stříhali, lepili,... a nakonec jsme vytvořili nové živočichy - barevňáky rozličné. Zjistili jsme, kde asi mohou mít hlavu a dokreslili jim oči, nos a pusu. Paní učitelka nám je pak pověsila místo starých planet pod strop. My si doma připravíme dvě informace, s kterými budeme zítra pracovat, když budeme tvořit encyklopedický záznam o barevňákovi.
Po hrací přestávce, během které byly v kurzu strašilky (a nad ještě víc než včera, jen aby to všechny přežily), jsme se vydali na zahradu prozkoumat, co dělá hrášek. A zjistili jsme, že opravdu dělá. Vyrostlo mu něco nového, co minulý týden neměl, ale my zatím nevíme, co to je.

Pátek 24. května

Po písničce, kalendáři a počasí nám paní učitelka pověděla, co všechno a v jakém pořadí nás dneska čeká. Začali jsme písankovým úkolem na luštění vět. Ukázali jsme si, jak slova čárou oddělíme, dříve než začneme větu přepisovat. A také jak při přepisování rozdělujeme slova na konci řádku po slabikách. První větu psala paní učitelka, druhou pak na střídačku my sami. Kdo bude chtít, může celé cvičení napsat jako dobrovolný domácí úkol.
Pak už jsme se sesedli do trojic, ve kterých jsme včera vyráběli barevňáka, a za pomoci našich domácích úkolů a návodu na tabuli se pustili do tvorby encyklopedického plakátku. Jeden z nás byl vždy jmenován "hlídačem času", abychom měli jistotu, že stihneme práci dokončit včas. Náš výkon můžete posoudit sami ve fotogalerii.
Do konce prvního bloku jsme ještě stihli dvě pavučiny, které už nebyly jednoduché, protože jsme neznali hodnotu ani jedné šipky a většiny čísel v komůrkách. Zkusili jsme metodu pokus - omyl, ale ne moc velký, protože nám brzy došlo, že když k nějakému číslu musíme ještě další přičíst, nemůže být výsledek menší.
Jen jsme začali svačit, už se někteří z nás vrhali na chodbu, kde už stála připravena naše dnešní návštěva i s velkou kamerou. A tak jakmile jsme se nasvačili a došli si na záchod, mohli jsme se s nimi přivítat. Paní učitelku Katku už jsme znali a naše paní učitelka nám představila další dva návštěvníky - Hanu Košťálovou (učitelka češtiny a pedagogiky; národní koordinátorka a certifikovaná lektorka programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT), editorka Kritických listů; členka výboru SKAV; externí vyučující na Pedagogické fakultě UK) a Ondřeje Hausenblase (učitel češtiny a literatury, certifikovaný lektor programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT), vyučující na Pedagogické fakultě UK didaktiku), který byl také kameramanem. A když jsme se představili i my jim, mohli jsme se pustit do práce. Čekaly nás dva velké úkoly. Prvním bylo čtení s porozuměním, dnes nás čekal poslední den pro trénink "předvídání". Pracovali jsme stejně, jako kdykoliv jindy, nejdříve jsme si povídali o obrázku, co všechno z něj můžeme vyčíst. Měli jsme spoustu různých nápadů, některé se doplňovaly, jiné se od sebe lišily. Společně s paní učitelkou jsme si přečetli příběh a pak se rozdělili do trojic - pravidlo bylo: v každé skupině jeden kluk. V těchto skupinkách jsme pak diskutovali nad správnými odpověďmi na jednotlivé otázky a hledali pro ně důkazy v textu. Po této přípravě jsme si vše prošli společně.
Druhý velký úkol, to byla dílna čtení. Paní učitelka sice původně plánovala novou aktivitu, právě na předvídání, ale my jsme ji (smutnými výrazy) přesvědčili, že "Poslední slovo patří mně" bude určitě lepší. Na koberci jsme si tedy připomněli pravidla dílny i aktivity "Poslední slovo" a dali se do čtení. Abychom se nehádali, kdo bude vybrán do čtenářského křesla, losovala paní učitelka naše jména z lístečků. Štěstí měla Klárka a Anička a jak ony, tak i my všichni, jsme úkol zvládli výborně. Všichni tři naši návštěvníci nás chválili.
Po hrací přestávce, během které jsme vyčistili strašilky, pochovali si je a ještě je nabídli k pochování návštěvě, jsme si nalepili do notýsků informace pro rodiče, zakreslili si bodíky, zhodnotili uplynulý týden z hlediska chování, rozdělili nové služby na příští týden a zazpívali si po skupinkách medvědi nevědí. To už nejen sami sobě, ale i naší návštěvě, která se s námi přišla rozloučit a ještě jednou nás moc a moc pochválit.