Vítejte na stránkách 1.A

Pondělí 13. května

Ráno jsme zahájili tradičně "pondělně" a ve skupinkách velmi zodpovědně pracovali s deníčky. Od příštího týdne už máme za úkol psát zážitky psacím písmem. Dnešní den byl pak ve znamení čtení, psaní a počítání, které jsme pravidelně střídali. Do písanky jsme psali opis a přepis slov s velkým "S" a "Š" na začátku. V učebnici češtiny jsme pracovali s básničkou Náš Karel. Díky interaktivní tabuli jsme si prohlédli jak obálku knihy, z které je básnička vybraná, tak i jejího autora, a mohli jsme obrázky mezi sebou porovnávat. Shodli jsme se na tom, že na titulní straně je autor nakreslený. Vyhledávali a vybarvovali jsme společně rýmy a pak je vytleskávali a vydupávali. Na interaktivní tabuli jsme se snažili uspořádat věty do správného pořadí a skoro se nám to povedlo. Nakonec jsme si rozdělili jednotlivé sloky do trojic tak, abychom pak mohli recitovat celou básničku, a zároveň toho neměli moc k učení.
Na řadu přišly slovní úlohy s hlavami a nohami, které jsme řešili společně na interaktivní tabuli, abychom si ukázali, jak si zadání znázornit. Přišli jsme na to, že můžeme kreslit i psát, a že je dobré žádný údaj nevynechat a vše zpracovávat přehledně, aby nám to k něčemu bylo.
Pak nám paní učitelka dávala matematické hádanky "Myslím si číslo" a my jsme byli hrozně moc šikovní, takže jsme to mohli vyzkoušet i sami, a ještě máme možnost jednu úlohu vymyslet a zapsat do matematického dobrovolníčku.
Dnešní Autobus jsme hráli v roli řidiče my sami. Vystřídali se při tom Míša a Bruno a spolu se všemi ostatními dostali velkou pochvalu za to, že uměli svá tvrzení a nápady vysvětlit a obhájit.
V poslední části vyučování jsme závodili na krokovacím pásu. V šesti trojčlenných týmech jsme házeli dvěma kostkami, počítali rozdíl mezi oběma hody, zaznamenávali jej do tabulky, zadávali si pokyny k postupu na krokovacím pásu a evidovali místa, kam jsme v kterém kole došli. Paní učitelka se nestačila divit, jak dobře se nám daří. Nejdále se ve čtyřech kolech dostaly týmy Zvonilky a Winx, za nimi skončily týmy Kytka a Venuše, předposlední byl Rybí prst a poslední místo obsadili Králíci.

Úterý 14. května

Vojta přinesl ostružiny, hurá :-) strašilky neumřou hlady. Ráno jsme začali nejdříve domácím úkolem ze čtení. Společně jsme si odůvodňovali odpovědi na otázku "Kde zlobí Jára?" a poté si navzájem četli odpovědi na otázku "Jak zlobíš ty?". Zajímavé odpovědi jsme si pak pověděli dohromady a pokračovali čtením Sísy Kyselé. Někteří z nás ji znali a hned hlásili, že ji už čtou. Za úkol máme opět odpovědět na otázky pod textem a trénovat hlasité čtení.
Do písanky jsme psali velké "L" a i když paní učitelka říkala, že není úplně jednoduché, docela se nám dařilo. Většina z nás stihla skoro celou stránku a na doma nám tak toho moc nezbývá. Protože jsme byli hodně rychlí, mohli jsme ještě před čtením s porozuměním hrát na flétničky. Opakovali jsme "Běžela ovečka", dnes dokonce obě dvě sloky, jedna polovina hrála, druhá zpívala a pak opačně. Také nám paní učitelka ukázala nový tón, učili jsme se hrát "Davídka - d2". Zkoušeli jsme si ho střídat s Cecilkou, pak s Amálkou a Gustíkem a nakonec jsme všechno spojili dohromady.
Po flétničkové pauze přišla na řadu fantazie a realita. Dnes se nám dobře dařilo poznávat, co je skutečné a co se stát v normálním světě nemůže. Díky tomu jsme pak bez potíží odpovídali na otázky k textu.
Po svačině nás čekalo seznámení s pavučinami. Paní učitelka nám připravila velkou pavučinu na koberec a na ní jsme si ukazovali, jak se s ní bude pracovat. Šlo nám to dost dobře, takže jsme si to vyzkoušeli i na pracovním listu. Úplně bez problémů jsme určovali, na které vlákno patří která šipka, i jak bude otočená. Než paní učitelka nachystala na koberec pavučinu druhou, ve které už jsme měli nejen doplňovat barevné šipky, ale i počty pavoučích dobrůtek v komůrkách, pustila nám písničku Medvědi nevědí. Tu se teď budeme učit zpívat, také nám bude motivovat zítřejší angličtinu a čtvrteční výtvarku.
I druhou pavučinu jsme zvládli jak na koberci, tak na pracovním listu. Pořád jsme ale neměli dost, a tak nám paní učitelka připravila další na interaktivní tabuli. Ty už nebyly tak jednoduché, museli jsme přemýšlet, kde začít, abychom neudělali chybu. A povedlo se. Vyřešili jsme dokonce dvě pavučiny navíc.
Na koberci jsme pak hádali další číselné hádanky a kdo chce, může zase vymýšlet do dobrovolníčků. Nakonec jsme si zazpívali Medvědy s kytarou a vybarvili smajlíky, abychom hned po hrací přestávce mohli vyrazit na tělocvik.
Při něm jsme se nejdříve naučili hrát na třetího a pak šli do parčíku pod školu běhat. Dneska jsme to vydrželi 10 minut! Zkontrolovali jsme naše jablůňky, zjistili, že potřebují trochu pomoci, protože je zarůstají kopřivy a ostružiny (tomu se budeme věnovat příští týden), a holky ještě té svojí zazpívaly :-).
Zpátky na hřišti jsme trénovali skok do dálky. Nejdříve z místa snožmo, pak z jedné nohy a nakonec s rozběhem. Někomu dalo dost práce zkoordinovat pohyb rukou a nohou, ale do písku jsme doskočili pokaždé všichni :-). Nakonec jsme si zahráli vybíjenou všichni proti všem.

Středa 15. května

Zazpívali jsme si Medvědy, doplnili kalendář a počasí a pověděli si, co nás dneska všechno čeká. Začali jsme včerejším domácím úkolem a pak četli Dráčka s červenýma očima. Anička připomněla, že by chtěla vidět, jak autorka (Astrid Lindgrenová) vypadá, tak nám ji paní učitelka promítla na interaktivní tabuli. Společně jsme pracovali na úkolu u první tečky, druhou máme za domácí úkol.
Do bílých písanek jsme psali diktát velkých písmen. Nejdříve jsme si během minuty měli prohlédnout a připomenout, která velká písmena už umíme psát podle zadní stránky bílé písanky, pak jsme z tabule opsali datum a nakonec jsme zvládli i celý diktát. Kdo potřeboval, mohl se podívat na pomůcku. Téměř všichni jsme zvládli práci na jedničku, komu se nepovedlo, musí trénovat doma, aby si byl tvary písmen opravdu jistý. Velká písmena jsou těžší, používají se méně, tak abychom s tím neměli zbytečné problémy.
Zatímco služba vybírala písanky, rozdala nám pan učitelka pracovní listy pro čtení s porozuměním, na které jsme se ale zatím nesměli podívat. Na jejich prázdnou druhou stranu jsme totiž nejdřív kreslili jako komiks, co všechno děláme, když se doma převlékáme. Pak jsme se teprve podívali na obrázek u dnešního textu, který byl právě o tom, jak se Jirka převléká. Naším úkolem bylo opět určit, zda se v příběhu jedná o věty popisující realitu nebo fantazii. Určili i zdůvodnili jsme vše bez problémů a protože paní učitelka usoudila, že už jsme dostatečně trénovaní, četli jsme si otázky a vybírali odpovědi na ně dnes poprvé úplně samostatně. A šlo nám to!
Před svačinou jsme ještě měli dostatek času na zahájení matiky. Paní učitelka nám promítla obrázek složený z různých geometrických tvarů a naším úkolem bylo zaznamenat si na smazávací tabulku, kolik si myslíme, že vidíme obdélníků, čtverců a trojúhelníků. Naše tipy sepsala paní učitelka na tabuli a pak jsme jejich barevným vyznačováním počítali, jaké jsou správné odpovědi. Někteří jsme byli překvapeni, že v obrázku existuje vůbec nějaký obdélník, a že jich je i více. Největší údiv ale sklidil počet trojúhelníků, naše nejodvážnější tipy se pohybovaly kolem devíti a ono jich bylo nakonec 20!
S matikou jsme pokračovali i po svačině, během které paní učitelka počítala úkoly z našich dobrovolníčků a počítala správně :-). Vyznačili jsme si opět typy úkolů, na kterých můžeme při samostatné práci pracovat sami, a pak společně na interaktivní tabuli řešili pavučiny. A zase ne nám dařily, dokonce natolik, že nám paní učitelka dovolila počítat je samostatně v učebnici.
Ještě před hrací přestávkou za námi přišel Míša, protože jeho dnešní aktivita byla dlouhá, tak abychom vše stihli. Představil nám medvěda Bruna, který žije s ostatními zvířátky v lese, ale který je děsně líný a pořád jenom spí. Než jsme si ale mohli poslechnout a podívat se na pohádku o něm, potřebovali jsme se seznámit se slovy, která označují roční období.
Paní učitelka nám rozdala pracovní listy, my se učili poznávat slova pro jaro, léto, podzim i zimu a také jsme kreslili, co v kterém ročním období děláme.
Po hrací přestávce jsme si ke každému ročnímu období přiřadili jednu pantomimu a vždycky, když paní učitelka některé jmenovala, měli jsme ji správně předvést. Jakmile jsme si to nacvičili, zahráli jsme si s těmito slovy hru "Simon says". A pak už nás čekal první poslechový úkol. Sesedli jsme se do kroužku, nastražili uši, paní učitelka pustila pohádku (zatím jenom zvuk) a my pokaždé, když jsme uslyšeli "spring", "summer", "autumn" nebo "winter" předvedli nacvičenou pantomimu. Byli jsme velmi pozorní a tak jsme všechno slyšeli a všechno předvedli.
Při dalším poslechu jsme sledovali obrázky, které nám paní učitelka k příběhu ukazovala. A zase jsme to zvládli skvěle, protože poté nám je paní učitelka všechny zamíchala a my jsme je měli uspořádat ve správném pořadí. Ke kontrole jsme použili interaktivní tabuli, na které jsme sledovali nejen zvuk, ale i celou pohádku. A měli jsme to skoro bez chyby.
Nakonec jsme ještě zvládli podle obrázků roční období pojmenovávat i na přeskáčku a do pracovního listu si napsali, jaké je naše oblíbené roční období.
Zbývalo jen vybarvit smajlíky a rychle balit, protože druháci měli přijít na angličtinu co nevidět.

Čtvrtek 16. května

Ráno začalo hysterií způsobenou výskytem klíštěte ve třídě, takže nám pak paní učitelka na příkladu popelářů na vesnici vysvětlila i význam klíšťat v lese. Ještě, že se učíme porozumět textu už od první třídy, abychom si pak, až budeme starší, dokázali poradit i se "zaručenými" zprávami z novin a televize. Pak už jsme se mohli věnovat naší dnešní práci.
Povídali jsme si o našem domácím úkolu, kdy jsme zjistili, že někdo může mít i jinou odpověď, než máme my sami, a že pokud pro ni má rozumný a smysluplný důvod, je to v pořádku. Další z nás pak četli nahlas příběh od Václava Čtvrtka. (Apel na rodiče - bez každodenního hlasitého čtení se děti opravdu číst nenaučí!) Kdo chce, může za dobrovolný úkol prohledat svou domácí knihovničku, jestli v ní najde nějakou další knížku od tohoto spisovatele.
Do písanky jsme psali velké "G" a ačkoliv nám paní učitelka ukázala nejčastější chybu, která nám hrozí, přesto to bylo těžké a trvalo, než jsme se jí vyvarovali. Nakonec se ale "G" začalo všem dařit, i když někdo stihl skoro celou stránku a jiný jen tři řádky. Za úkol máme stránku dokončit.
Jen jsme zavřeli písanky, hned se Verča ptala, jestli už budeme dělat tu matiku, a hlavně samostatně, že se nemůže dočkat. Každý sám tedy pracoval na matice nejdříve samostatně, před koncem hodiny jsme se ale věnovali i společné aktivitě.
Řešili jsme párování - tedy že jedno dítě potřebuje jen jednu čepici a jeden kabát, ale dvě boty, když mám dětí šest, bude potřeba bot dvanáct, ... Největší oříšek ale přišel na řadu v okamžiku, kdy jsme měli pouze informaci, že v šatně je bot dvanáct a měli jsme přijít na to, kolik je tam dětí. Všechno jsme si zkoušeli prakticky, pokaždé jsme chodili v potřebném počtu k tabuli, a tak jsme na to nakonec přece jen přišli. Když jsme nakonec měli vyplnit zbytek tabulky sami podle sebe, přišel Vašek na to, že ale s pěti botami to nefunguje :-) !
Po přestávce na svačinu jsme se pustili do opravdu těžké práce a zasloužíme si velikánskou pochvalu za její skvělé zvládnutí. Naším úkolem bylo ilustrovat písničku Medvědi nevědí tak, aby jednotlivé obrázky za sebou vyprávěly její děj. Rozdělili jsme se do tří skupin po šesti, takže vzniknout mělo šest obrázků. Domlouvali jsme se, co na kterém bude, a bylo to hodně těžké, protože jsme si to museli definovat tak, abychom to mohli zapsat a z našeho zápisu pak každý poznal, co mám kreslit. Povedlo se, takže jsme si rozdělili, kdo bude kreslit který obrázek, a dali se do práce. Všichni jsme práci zvládli včas, a mohli se vypravit na školní zahradu pozorovat hrášek - pořád jsou to jen čtyři rostlinky, ale rostou :-). Kdo měl zakresleno, mohl si hrát. Nejdříve jsme si vymysleli hru na honěnou a pak jsme hráli Městečko Palermo, i když nějak upravené, paní učitelka nás pozorovala a nezdálo se jí, že by se pravidla moc podobala těm originálním :-). Ale zase jsme si to vymysleli a zorganizovali sami, a to ji moc těšilo.

Pátek 17. května

Písničku jsme si nejdříve zazpívali společně, ale po kalendáři a počasí nám paní učitelka ukázala, jak si to zkusíme po skupinách natrénovat za pomoci našich vytvořených plakátů. Ty nám totiž vyrobila z našich včerejších malých obrázků, kdy je oskenovala, vytiskla, zalaminovala  a lepenkou poslepovala do velkých archů, na které my pak ukazujeme ukazovátkem podle toho, jakou část písničky zrovna zpíváme.
Protože někteří z nás přinesli seznamy knížek od Václava Čtvrtka nebo dokonce na ukázku knihy skutečné, ukazovali jsme si je a  povídali si o nich.
Pak už nás čekalo psaní na známky - opis a přepis vět v písance. Kdo byl dříve hotov, mohl tvořit z písmen slova pampeliška co nejvíce dalších slov. Vymysleli jsme liška, Eliška, kaše, kašel, mapa, lampa, kam, šla a taky miška :-). Byla škoda, že jsme někteří zbytečně pospíchali, protože pak naše písmenka byla pod linkou nebo létala nad linkou, a za to jsme si dobrou známku nevysloužili. Když jsme dopsali všichni, řekla nám paní učitelka, abychom z písanek sundali obaly a v tu chvíli jsme začali jásat, protože jsme okamžitě pochopili, že dostaneme písanku novou, třetí a bohužel poslední. Hned jak nám je paní učitelka rozdala, jsme si je obalili, a pak se pustili do prohlížení a zkoumání, co všechno nás ještě čeká. Paní učitelka říkala, že ji asi celou letos nedokončíme, že těžká a málo používaná písmena jako "x, q, w" se naučíme až ve druhé třídě. Tak uvidíme.
Šest z nás dostalo od paní učitelky pracovní listy na matiku, dva jsme vytvořili dvojici, jinak jsme chtěli pracovat samostatně, a zbytek nás se posadil před interaktivní tabuli, abychom společně procvičili a vyřešili hady, kteří nám zatím v učebnici nešly. Společnými silami jsme to dokázali, viděli jsme, že někdy se nemusíme trefit ani na poprvé, ani na podruhé, ale že si vždy každý pokus musíme ověřit, jestli funguje nebo ne. Poté jsme zkoušeli řešit další hady, ale tentokrát už bez pomoci paní učitelky, měli jsme se mezi sebou domlouvat a navzájem si sdělovat, co a proč děláme. Tady se nám moc nedařilo, protože jsme se buď vůbec neposlouchali, nebo dokonce někteří nepracovali vůbec, dělali, že tu s námi nejsou a čekali, až za ně práci ostatní vyřeší. Na ty se ale paní učitelka zlobila.
V druhé části vyučování nás čekala čtenářská dílna, dnes jsme dokončili aktivitu "Poslední slovo patří mně", takže jsme se vystřídali všichni, a povídali jsme si, jak a zda vůbec si o knihách, které čteme, s někým doma povídáme. Objevili se maminky i tatínkové, dokonce sourozenci. Většina z nás ale říkala, že si o (pře)čtené knížce s nikým nepovídá.
Po hrací přestávce jsme si nejen zakreslili bodíky, ale čekal nás i veliký úkol - poprvé jsme zapisovali zprávu pro rodiče do notýsku. Paní učitelku dost pobavil dotaz, jestli budeme zapisovat celý ten dlouhý papír, který nám obvykle lepí do notýsku ona :-). Naštěstí to ale byla jen opravdu krátká zpráva o třídní schůzce, u které nás ovšem zklamalo, že není pro nás, ale jen pro rodiče.
Novinkou je, že si služby už nehodnotíme a nerozdělujeme v pondělí, ale hned na konci týdne v pátek, dokud máme v čerstvé paměti, jak jsme je plnili.