32. týden
Pondělí 8. dubna
Už bez textů jsme si zazpívali písničku "Holky z Polabí", doplnili kalendář za víkend, zhodnotili služby staré, rozdělili služby nové (o službu na strašilky se moc nehrneme, asi o ně brzy přijdeme) a přečetli si ranní dopis. Ve skupinkách po čtyřech jsme si nejen četli své víkendové zážitky, ale velice dobře si o nich povídali podle otázek, které jsme sami vymýšleli.
Mezitím paní učitelka nachystala "Čtenářské křeslo", do kterého další z nás směli usednout a číst třídě. Dnes to byl příběh o šašcích, bylo vidět, že jsme ho o víkendu dobře natrénovali.
Pak už byl čas na písanku, psali jsme "Č" a většině už šlo o poznání lépe než "C" minulý týden. Zítra nás čeká psaní na známky, budeme psát do písanky jak opis, tak přepis.
Po obojživelnících se v tomto týdnu budeme ve čtení věnovat rybám. Pracovali jsme ve skupinkách a začali jsme k této práci využívat psací písmo. Jak ke čtení otázek, tak i k zápisu některých odpovědí. Nejdříve jsme si tedy přečetli otázky, které nám připravila paní učitelka, a pak na ně vyhledávali v učebnici odpovědi. Dařilo se nám velmi dobře, dokonce i když jsme odpověď nenašli v textu, ale museli jsme využít obrázku.
Po svačině jsme zůstali ve skupinkách, abychom se poradili nad slovními krokovacími úlohami. Tady byla kvalita naší práce rozdílná, protože jedna skupina nejenže pracovala, ale našla i správné odpovědi, další dvě skupiny pracovaly, ale odpovědi správné neměly (nakonec jsme při společné práci přišli na to, že je potřeba si své výsledky ověřovat), a jedna skupina dokonce ani nepracovala.
Když jsme si tedy správná řešení ověřili, mohli jsme si vybrat, jestli dál budeme pracovat samostatně nebo společně s paní učitelkou u interaktivní tabule. Řešili jsme totiž další sčítací trojúhelníky s barevnými poli. A na tabuli jsme měli možnost si šoupat čísly a ověřovat, jestli jsme zvolili ta správná nebo ne.
Kdo byl hotov dříve, mohl pracovat s kalendářem, a nakonec jsme ještě jednou ve skupinách přemýšleli nad tím, jak přesunutím jediné kostky vytvořit z jedné stavby druhou. K tomu jsme pak zakreslili i plán této změny.
Poslední část vyučování jsme pracovali na úkolu k rozvoji porozumění textu. Dnešními hlavními postavami byli černí medvědi, kteří si stavějí svá hnízda na stromech. Zvládli jsme odpovědět na všechny otázky a ještě k tomu najít a vyznačit v textu důkazy.
Nakonec jsme si vyměnili týdenní plány, zakreslili smajlíky a připomněli domácí úkoly, a už jsme museli balit, protože druháci čekali za dveřmi.
Úterý 9. dubna
Po písničce a kalendáři s počasím jsme dostali bodíky za dobrovolný domácí úkol a společně jsme si všechna možná řešení položení parket vyzkoušeli n interaktivní tabuli.
Potom už přišlo na řadu slibované psaní na známky. Protože autoři písanky vymysleli i slova s písmeny, která jsme se ještě neučili psát, vyznačili jsme si podle pokynů paní učitelky jen některé řádky. Takže toho nakonec nebylo ani tak moc. Pravidla byla stejná jako minule, hodnotí se krasopis a bezchybnost napsaných slov a vět. Navíc jsme mohli používat jakékoliv pomůcky, pokud jsme si nebyli jisti tvarem některého písmene. Nemuseli jsme nikam pospíchat, protože času na práci jsme dostali víc než dost, většina z nás plnila úkoly navíc už v druhé polovině. Přesto se nedá říct, že se práce všem povedla, což je škoda :-(.
Po písance nás paní učitelka rozdělila do čtyřech skupin a vysvětlila další práci. Jedna skupina bude hrát Autobus s paní učitelkou, další dvě pracovat na úkolech v učebnici a čtvrtá na interaktviní tabuli. Dnes jsme se vystřídali na těchto stanovištích dvakrát, zbývající dva úkoly na nás čekají zítra.
Po svačině jsme nejdříve pracovali se čtením s porozuměním, dnes to byla básnička a hlavní postavou byl křeček. Dařilo se nám vyřešit všechny úkoly, dokonce i jeden chyták :-).
U básničky jsme ještě zůstali, protože i v naší učebnici jsme měli jednu o rybách. Vojta přišel na to, že ze stejné knihy byly i básničky o ropuše a o čolkovi. Vyhledávali jsme společně slova, která se rýmují, a společně je také vybarvovali. Označili jsme si domácí úkol a pracovali s další básničkou, tentokrát o dnech v týdnu. Po vyhledání rýmů jsme vytleskávali rytmus, vydupávali rytmus a dost nám to šlo. Na flétničku jsme se dnes učili hrát "Kampak, kukačko". Paní učitelka nám písničku zahrála a my si ukazovali, které tóny hraje. Pak jsme nacvičili střídání c2 a a2 a zkoušeli ji taky hrát. Nakonec jsme se rozdělili na dvě skupiny fléten a jednu dřívek a sehráli hotový koncert :-). Kouknout na něj můžete na youtube, jen co paní učitelka pošle odkaz. Zasloužíme si pochvalu, po patnácti minutách nácviku jsme podali skvělý výkon.
Po hrací přestávce jsme vyrazili na hřiště. Dnes již většina měla správné převlečení i obutí a tak se nám běhalo výborně. Hráli jsme hry běhací s míčem i bez něj, trénovali vytrvalostní běh i sprinty. Na příště máme slíbené stopky, abychom si své časy změřili :-).
Středa 10. dubna
Moc pěkně jsme dnes zpívali, dokonce i bez pomoci paní učitelky :-). Prvním úkolem bylo psaní pímene "h" do písanky a přišlo nám docela jednoduché. Jen jsme se museli soustředit na napojení ve slově "stohy", abychom pokračovali dál od "o" a ne od linky pod ním.
Protože jsme včera dokončili týden zaměřený na porozumění hlavní postavě, čekal nás dnes den první věnovaný tématu "posloupnosti". Proto jsme přemýšleli nad tím, co jsou to signální slova, a na pracovním listu se dočetli, že to jsou taková slova, která nám v textu pomáhají určit, jak šly události za sebou. V dnešním příběhu o dvou psech - Alíkovi a Brokovi - byly signálními slovy dny v týdnu. Téměř všichni jsme je dokázali v příběhu samostatně najít a zakroužkovat. Brzy jsme zjistili, jak moc se nám to hodí. Po společněm přečtení totiž přišly na řadu otázky, které bychom bez těchto slov nezodpověděli. Mnoho z nás také dokázalo bravurně dokazovat své odpovědi, dokonce i když nebyly správné :-).
Ve zbývající části prvního bloku jsme dokončili matematickou práci ze včerejška. Další dvě skupiny hrály Autobus a přemýšlely, jak z tabulky zjistit, kolik cestujících vystoupí na konečné. Velkou pochvalu si zaslouží Tomášek, který byl ve své skupině jediný, kdo na jeden z možných způsobů přišel :-).
V matice jsme pokračovali i po svačince. Vysvětlili jsme si, jak pracovat s porovnáváním příkladů, házeli kostkou a krokovali (dost nás pletlo, že jsme začínali na jedničce), doplňovali čísla do cierníku a určovali, kolik je hodin, věšeli rozfoukaná trička na šňůru podle čísel a nakonec hráli na odbchod. Kdo chce, může za dobrovolný domácí úkol pracovat na nehotových úkolech na stranách 30-33.
Poslední část vyučování jsme s Míšou trénovali slovíčka z minulého týdne, hráli jsme hru "Jam". Dost jsme se u ní nasmáli. V košíčku pak měla paní učitelka připravená nová slovíčka, která jsme se také naučili a zkoušeli s nimi odpovídat na otázku "Have you got a ...?". Byli jsme moc šikovní.
Čtvrtek 11. dubna
První část vyučování byla psací a početní. Protože nám často chybí znalost psaní "k", přeskočili jsme pár stránek v písance, abychom se ho naučili, a k těm dalším se pak zase vrátíme. A šlo nám docela dobře :-).
Pak jsme v matematice pilně pracovali s číslem 20 a rozebírali různé způsoby jeho záznamu (a tím se nevědomky připravovali na budoucí násobilku). Pak jsme přemisťováním jedné kostky tvořili různé stavby a zapisovali jejich plány. Každý svým tempem, ale všichni pilně. Nakonec jsme se pustili do slovních úloh o věku, které pro nás byly docela těžké. Zvlášť proto, že od nás paní učitelka chtěla vysvětlit, proč jsme použili jaký výpočet. Chvilkami jsme vypadali, že už z nás nedostane ani myšlenku, ale pak jsme se zase vzchopili a skoro nechtěli skončit. Jenže paní učitelka už žádné další úlohy neměla, a tak jsme si alespoň ve dvojicích, které jsme si sami vybrali, luštili do příkladů zašifrované slovo. Ale jeho význam jsme nevěděli, tak můžeme jako dobrovolný domácí úkol kromě vytvoření vlastního zašifrovaného slova zjistit, co to znamená "hit".
Po sváče přišla řada na prvouku a výtvarku. Nejdříve jsme se ve dvojicích zamýšleli, co si představíme pod pojmem "reflexní" prvky. Měli jsme spoustu nápadů (někdo na někoho plivne, jsou to auta, odrazuje to něco, je to takový zajímavý slovo a je to taková zajímavá otázka, značky, které říkají, co se smí a co se nesmí, svítící vesta, odrazky, svítící věc pro auta, svítící pásky), které jsme po dopsání společně sdíleli. Na pracovním listu jsme pak měli možnost přečíst si o reflexních materiálech krátkou informaci, takže jsme nakonec všichni pochopili, co to reflexní prvky jsou, a do rámečku si kreslili, na čem všem my sami reflexní prvky máme (bundy, školní tašky, kola, ...). A protože každý měl něco malilnko jiného, bylo naším úkolem představit svůj obrázek alespoň jednomu klukovi a jedné holce. Byli jsme překvapeni, že někteří mají reflexní prvky na jiných předmětech než jiní.
Pak už byl čas na video, abychom se podívali, jestli reflexní prvky, o kterých tu mluvíme, mají opravdu nějaký význam. Do tabulky na pracovním listu jsme si ve dvojicích zapsali odhad, na jakou vzdálenost uvidí řidič za tmy (a třeba i v dešti) chodce v tmavém oblečení, ve světlém oblečení a v oblečení s reflexními prvky, a také co stihne udělat, než k chodci dojede. Abychom měli alespoň nějakou představu o vzdálenosti, řekla nám paní učitelka, že délka třídy je skoro deset metrů, a my se pustili do odhadů. Hodně se lišily, někdo si dokonce myslel, že chodec v tmavém oblečení není vidět vůbec, jiní zase byli přesvědčeni, že auto i na vzdálenost jednoho metru stihne bezpečně zastavit.
Svoje představy jsme si společně pověděli a pak si video pustili dvakrát. Jednou bez zastavování, podruhé se zastavováním, abychom z něj vyzískali potřebné informace, a zapsali si je do pracovních listů. Po skončení práce jsme byli docela překvapeni, jaký význam pro naši bezpečnost na silnici oblečení má. A protože jsme byli šikovní, dostali jsme každý od paní učitelky malý dáreček - sadu s reflexními samolepkami, které si po domluvě s rodiči můžeme nalepit na své oblečení nebo tašku. Ale myslím, že někteří na rodiče nečekali :-).
Protože jsme ve výtvarné výchově měli pokračovat v pexesu s dopravními značkami a minule jsme si povídali o tom, jak bezpečně přejít přes přechod, a že ani na něm nemusíme být stoprocentně v bezpečí, přemýšleli jsme nad tím, co může být tím nebezpečím. Přišli jsme na to, že to mohou být velká auta, rychlá jízda, bezohledný řidič (tady jsme si museli slovo bezohledný vysvětlit, ale zvládli jsme to sami, ani jsme nepotřebovali radu od paní učitelky). Paní učitelka nám pak pustila ještě jednu ukázku toho, jak to dopadne, když právě bezohledný řidič nesleduje, že se blíží k přechodu, a vůbec se nám to nelíbilo. Ale spustilo to diskuzi nejen o vlastních zážitcích s takovými řidiči na silnici, ale i o počítačových hrách, kde je naším cílem pozabíjet co nejvíce "nepřátel".
Poslední část dnešní práce bylo kreslení pexesa a popisování jeho kartiček. Každý jsme kreslili jednu značku (nepovedlo se nám dohodnout, tak následoval nahodilý výběr) pětkrát, abychom měli pět sad pexesa, a k nim podle vzrou předepsaného paní učitelkou také názvy této dopravní značky. Bylo těžké dodržet barvu, tvar i obsah značek, ale my jsme se hodně snažili, a tak už možná zítra si ho budeme moci zahrát.
Pátek 12. dubna
Dnes nás čekalo divadlo, a tak jsme první blok pilně pracovali, abychom stihli co nejvíce práce, než se budeme muset jít oblékat. Nejdříve nám ti, kteří splnili dobrovolný domácí úkol, přečetli, co je to "hit", takže to už snad víme všichni :-). Pak jsme pracovali s dalším textem na trénink porozumění, tentokrát o Robertovi, který se postupně obléká. Našli jsme všechna signální slova, dnes to byla slova "nejdřív", "potom", "pak" a "konečně". Přišli jsme na to, že když se něco dělá "nejdřív", tak to znamená "jako první". A když se dočteme, že někdo něco dělal "potom", tak je jasné, že před tím už něco muselo být. Odpověděli jsme na všechny otázky k textu a přesunuli se k interaktivní tabuli, protože tam začínala naše dnešní dílna čtení. Paní učitelka nám představila projekt "Čtení pomáhá" (www.ctenipomaha.cz), do kterého se po domluvě s rodiči můžeme zapojit, a svým čtením přispívat na různé charitativní projekty podle svého výběru. Přečetli jsme si, jak je u každé knížky krátce popsáno, o čem knížka je, aby nalákala čtenáře k jejímu přečtení. O to samé jsme se pokusili i my poté, co jsme si sami deset minut četli. Paní učitelka nám ještě předvedla, jak popisuje ona svou vlastní knížku, a každý sám pak psal o své. Zároveň jsme se nasvačili, abychom se mohli včas oblékat a jít na divadlo.
Divadlo se moc líbilo, hlavně proto, že bylo veselé, písničkové a že jsme se do něj mohli sami zapojit. Takže někdo z nás buď hrál na nástroje, tancoval, nebo třeba představoval nějaké zvíře.
Po návratu jsme po skupinkách pátrali po odpovědích na otázky o Hondurasu, které nám minulý týden nachystali ostatní. Vítěznou se stala skupina Kuba, Vašík, Nicolka, Anička a Laduška, která dokázala najít odpovědi na čtyři otázky a všechny byly správné :-).
Nakonec už jsme si jen zakreslili bodíky, nalepili do notýsků informaci o brigádě, zadali čtecí úkol na víkend a popřáli si hezký víkend.