28. týden
Pondělí 11. března
Zazpívali jsme si vlaštovičky, Míša nám doplnila kalendář za víkend, zhodnotili jsme služby za uplynulý týden a rozdělili si nové. Od tohoto týdne už máme i službu na počasí, která nám nejdříve připomene, jaké počasí bylo předcházející den, a poté připevní kartičky s počasím aktuálním.
Ve čtyřech skupinkách jsme si postupně přečetli své víkendové zážitky a také se doptávali kamarádů na další podrobnosti. Samozřejmě jsme získali i bodíky do námořnické soutěže. A pak přišlo na řadu překvapení - paní učitelka přinesla totiž červené křeslo a my hádali, jak se jmenuje :-). Nepřišli jsme na to, protože to bylo křeslo ČTENÁŘSKÉ! A každý, kdo do něj měl tu čest usednout, se stal na chvíli hercem na jevišti a předčítal ostatním. Dnes to byla pohádka o Fíkovi, kterou jsme pilně trénovali doma za úkol. Po dočtení přišel na řadu potlesk a hned na to čtenáři v křesle ostatní kamarádi ze třídy vyslovili konkrétní pochvaly a přidali doporučení, co se dá ještě zlepšit.
Díky Fíkovi jsme se od pohádek přenesli ke zvířatům, Fík byl přeci pes :-), ale museli jsme si sami zjistit, které skupině živočichů se budeme při našem čtení věnovat. Zase ve čtyřech skupinách jsme si domluvili pořadí, jak se budeme střídat, připravili si pracovní list od paní učitelky pro zapisování indicií a pak už začali na chodbě po jednotlivých nápovědách pátrat. Každý, kdo byl na řadě, přečetl na chodbě jedno slovo, zapamatoval si ho spolu s jeho číslem a mohl ho jít nadiktovat své skupince do třídy. Postupně jsme tak získali indicie: plavání, běhání, létání, křídla, dvě nohy, zobák, peří a vejce. A jedna skupina tak dokonce odhalila i správnou tajenku - první skupinou živočichů, o kterých budeme číst, budou ptáci.
Paní učitelka nás navíc moc pochválila za velmi kvalitní skupinovou práci!
Připravili jsme si modrá písmenka, která už umíme napsat i psacím písmem, a zkoušeli z nich složit jména některých ptáků. Podařilo se nám přijít na "emu" a "datel" a ještě se nasvačit :-)!
S psaním jsme pak pokračovali po přestávce. Nejdříve jsme přepisovali tiskací písmena na psací a pak četli neúplné věty, do kterých bylo potřeba doplnit a opsat chybějící slovo z nabídky. Kdo byl hotov dříve, pracoval na nových slovních hádankách od paní učitelky.
Jakmile jsme byli hotovi všichni, rozdělili jsme se na dvě skupiny a v nich se pak vystřídali na dvou úkolech. Jedna skupina skládala z přeházených písmen názvy ptáků na interaktivní tabuli. Bylo potřeba se domlouvat, střídat se a pokud možno se nehádat.
V druhé skupině jsme pracovali s paní učitelkou v učebnici. Nejdříve jsme rozebírali, co všechno na stránce 27 vidíme. Dali jsme tak dohromady jak jednotlivé obrázky, tak i texty, nadpisy i úkol, do kterého bude asi potřeba něco doplňovat. Pak jsme si jednotlivé texty četli, někdo vždycky nahlas, ostatní si ukazovali. Našli jsme i řádek, na kterém jsme se dočetli, z jakých knih byly tyto informace pro nás vybrané. Poté jsme si četli popisky u obrázku a přemýšleli, k čemu jednotlivé části těla ptákům slouží. Dokonce jsme odhalili i význam ocasních per. Nakonec jsme si vysvětlili a označili domácí úkol.
Když se obě skupiny vystřídali na obou úkolech, zbyl nám ještě před přestávkou čas na kousek matiky. Seznámili jsme se s novým typem úkolu - sousedními poli. Pokud bylo potřeba doplňovat jen do karty se dvěmi políčky, nedělalo nám potíže úkol splnit. Jakmile se ale objevila karta s více políčky, nastal i problém s určením sousedních polí. Ukázali jsme si, jak pracovat na obrázcích na interaktniví tabuli, a hned nám šla práce lépe.
Poslední část vyučování jsme věnovali čtení s porozuměním. Dnes jsme začali druhé kolo nácviku čtenářských dovedností, takže na řadě byla opět dovednost odhalování hlavní myšlenky. A nutno podotknout, že úkoly začínají být těžší. Stále je ale naším cílem hledat důkazy pro svá tvrzení v textu příběhu a o to jsme se opravdu statečně snažili.
Úterý 12. března
Dneska máme za sebou hodně pracovitý den. Po písničce, kalendáři a počasí jsme se hned pustili do kontroly domácího úkolu. Ten, kdo dostal slovo, přečetl větu, o jejíž pravdivosti rozhodoval, a poté jsme si pověděli, jak kdo odpověděl. Paní učitelka po nás ale chtěla také zdůvodnit, proč jsme právě tuto odpověď zvolili, a my jsme to výborně dokázali. Protože to, že všichni ptáci neumí létat se psalo hned na začátku stránky, také jsme tam měli obrázek pštrosa, jak běží a neletí, a navíc se u pštrosa psalo, že nelétá, protože je na to moc těžký. K tomu, že ptáci mají uši, nám zase posloužil obrázek s popisky, na který jsme správně upozornili. A že pštros běhá ryvhleji, než závodní kůň, tak o tom se přímo píše v textu. Jsme velcí pašáci, že už si těchto věcí dokážeme všímat a využívat jich.
Další naše práce byla v písance. Ukázali jsme si, jak se správně píše "j", označili si řádky, které budeme psát za domácí úkol, a pak velmi zodpovědně a pečlivě trénovali na řádkách zbývajících.
Dnešní čtení s porozuměním bylo opět o hlavní myšlence a bylo zase o kousek náročnější. Na první otázku paní učitelky dokázala perfektně odpovědět Lucinka J., to když jsme si připomněli hlavní myšlenku včerejšího příběhu. Postupnými dalšími otázkami jsme se dostali až k dnešní hlavní postavě, kterou byla malinkatá sova. Vyhledávat důkazy pro své odpovědi v příběhu bylo docela náročné. Ale na druhou stranu se vždycky každý pokusil obhájit svůj názor, i když třeba jeho odpověď nebyla správná. Nakonec jsme splnili i jazykový úkol, kde bylo naším úkolem vyhledat alespoň dvě slova se stejným počtem písmen, jako má slovo "díra". Byli jsme dost pilní, někdo jich našel i šestnáct!
Pracovali jsme velice rychle, takže nám zbylo více času na matematiku, než paní učitelka původně plánovala. Stejně jako včera jsme si i dnes procvičovali sousední pole, opět se součtem pět. Šlo nám to ale daleko lépe než včera. A když jsme pak měli jedno cvičení i na interaktivní tabuli, mohli jsme se uhlásit, aby na nás přišla řada :-). Paní učitelka pro nás měla nové sešítky, jmenují se matematické dobrovolníčky, a do nich můžeme plnit dobrovolné matematické úkoly. Hned na zítra už jeden máme.
Po svačince jsme se pustili do velkého bloku, který spojoval prvouku, čtení, hudebku i tělocvik dohromady. Nejdříve jsme se rozdělili do skupinek podle barevných víček, což někteří nelibě nesli, ale co se dalo dělat. Náhoda je náhoda. Paní učitelka pak vysvětlila, jak v těchto skupinkách budeme pracovat metodou "kmeny a kořeny". Na to, že se nejedná o úplně jednoduchou metodu, jsme pracovali výborně. Kořeny pilně sháněly "živiny" pro svůj kmen v podobě odpovědí na zadané otázky, kmen je pečlivě zapisoval, a nakonec i prezentoval ostatním stromům. Tak jsme si připravili půdu pro téma "vítání jara" a pohádku, kterou nám pak četla paní učitelka, zatímco my jsme pohodlně usazeni pozorně poslouchali.
A protože se v pohádce mluvilo o tom, že děti při vynášení Morany zpívaly, naučili jsme se jednu takovou písničku i my. A někteří ji dokonce znali, buď z večerníčku, někdo ze školky, jiní se již v minulosti zúčastnili vranského vynášení Morany, kde se každoročně zpívá.
Po písničce nás čekal úkol pro dvojice. Dostali jsme text pohádky, který nám mohl pomoci, pokud bychom poslouchali čtení nepozorně, abychom potřebné informace dohledali. Nejdříve jsme měli zaznamenat do tří okýnek postup výroby Morany. A šlo nám to perfektně! Druhý úkol po nás vyžadoval shrnutí významu vynášené Morany. A i to jsme zvládli výtečně. Paní učitelka nás moc chválila.
Poté, co jsme si odprezentovali své odpovědi, čekala nás flétnička. V pohádce se mluvilo o jarních hrách a jednou z nich je "Zlatá brána". Paní učitelka nám slíbila, že si ji o tělocviku zahrajeme, ale teď bylo naším úkolem naučit se ji hrát na flétnu. Záznam melodie nám paní učitelka promítla na interaktivní tabuli, ukázala nám, jak na to, a my jsme se do toho s chutí pustili. Spoustě z nás sice flétničky trochu skřípou, ale víme, jak se jednotlivé tóny správně drží, a to je dobře. Nakonec to i jako "Zlatá brána" opravdu znělo!
Další hry, které byly v pohádce zmíněny, byly hry s kuličkami. Paní učitelka nám připravila pravidla pěti kuličkových her, každá skupina dostala jednu z nich, nalepila si ji do pracovního listu, a měla za úkol vše pořádně nastudovat, aby při tělocviku uměla ostatním pravidla vysvětlit.
Po hrací přestávce (po malých skupinkách si fakt moc hezky hrajeme) jsme se sbalili, vyplnili smajlíky, vzali si penály a desky s pracovními listy na prvouku a šli se do šatny převléknout. Kuličky jsme hráli na "hřišti" u sokolovny a dovnitř jsme se chodili ohřát a také jednu hru hrát, to aby nám nebyla zima. Nejdříve jsme hráli "zlatou bránu" a pak už nám jednotlivé skupiny vysvětlovaly pravidla kuličkových her, které jsme postupně hráli. Při závěrečném hlasování jsme zjistili, že se názory na nejlepší hru dost liší. Někdo ocenil "Matyldu", jiní "Čáru", další "Hrdlo", o "Důlek" velký zájem nebyl, asi proto, že jsme ho nemohli hrát přesně podle pravidel :-). Jednu hru jsme nestihli, a to "Bludiště", zkusíme si ho zahrát někdy příště.
Posledním úkolem bylo shrnutí celé dnešní práce metodou volného psaní. To byla také novinka a téměř všem se podařila skvěle. Museli jsme totiž psát po celou stanovenou dobu tří minut bez přestávky, v celých větách, nesměli jsme se zastavovat, ani se vracet k již napsanému. Někteří stihli ještě ostatním své záznamy přečíst a bylo zajímavé sledovat, jak každý téma "vítání jara" pojal úplně odlišně :-).
Středa 13. března
Středa byla hodně matematická, práci na ní jsme věnovali celý první blok. Nejdříve jsme luštili do příkladů zašifrovaná písmena a kdo chce, může další vymyslet a do matematického dobrovolníčku připravit jako úkol pro paní učitelku.
Dlouho už jsme nekrokovali, ale když jsme dnes dostali krokovací úkol, poradili jsme si s ním bez problémů. Jen jsme museli pracovat pozorně, abychom se nepřepočítali, protože jsme krokovali v každém pokynu jak dozadu, tak dopředu a někdy třeba znovu dozadu.
Po těchto dvou společných úkolech jsme chvíli počítali sami. Nejdříve jsme tvořili součtové trojice (kdo si však nebyl jistý, mohl i tento úkol plnit s paní učitelkou na interaktivní tabuli) a pak počítali hady. I tady se vyplatilo být pozorný, protože šipky každou chvíli měnily směr.
Nakonec jsme se vrátili ke společné práci. Řešili jsme slovní úlohu s podlažími domu a zjistili, že je dobře si vše modelovat, abychom si s řešením poradili. Úplně posledním úkolem byla sousední pole. Dnes však o poznání náročnější. Zaprvé musel být součet šest a navíc jsme museli doplňovat tečky i do políček, která už byly předvyplněná. Jinak by nám to nevyšlo. Největším oříškem byla karta, kde bylo potřeba dokonce již předtištěné údaje zrušit a nahradit vlastními. Tady na možné řešení přišel nejrychleji Kuba a Lucinka J.
Posilněni svačinou jsme se pustili do psaní a čtení. Nejdříve jsme na řádku napsaných "y" na tabuli hledali ta, která jsou napsaná dobře a opravovali ta, co byla napsaná špatně. Paní učitelka navíc napsala i slova "myš" a "dýně", která měla být i naším úkolem, každé čtyřikrát, ale ve třech byly vždycky chyby. A i na ty jsme dokázali přijít. Když jsme si označili řádky, které budeme psát za domácí úkol, a přeříkali říkanku pro správné sezení, dali jsme se do díla. A bylo to docela těžké, dnes jsme se opravdu dost zapotili.
Pak na nás čekalo čtení. Zatímco včera a předevčírem jsme pracovali s encyklopedickými texty o ptácích, dnes na nás čekaly básničky. Našli a přečetli jsme, kdo je jejich autory, a pak nám na interaktvní tabuli paní učitelka promítla jejich podobizny. A my jsme zkoušeli říci, jací se nám páni básníci zdají. Měli jsme mnoho zajímavých postřehů a své myšlenky jsme dokázali výborně odůvodňovat. Trefně popsal Jiřího Žáčka Edík, kterému prý připomíná dědu, protože je milý a veselý. Vojta si navíc všiml, že od tohoto autora už jsme v naší učebnici některé texty četli.
Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna na interaktivní tabuli četla věty o pštrosovi a přesunovala je do sloupečků podle toho, zda byly pravdivé nebo nepravdivé. Druhá skupina četla s paní učitelkou básničky o ptácích z učebnice. U Lesních strašidel jsme se smáli, protože jsme pochopili, že se nejdenalo o strašidla, ale o lesní ptáky. Dokonce jsme je podle jejich zvuků dokázali poznat. Legrační nám přišla i druhá básnička. U jedné skupiny sice nejdříve holky naštvala, nelíbilo se jim, že je má nosit umouněná vrána, ale poslední sloka jim spravila náladu :-).
Když se obě skupiny vystřídaly na obou stanovištích, připravili jsme se na poslední úkol. Paní učitelka nám na interaktivní tabuli postupně odkrývala věty skrývající jednotlivé informace o konkrétním zástupci ptačí říše. A my jsme měli přijít na to, o kom je řeč. Hned druhá informace nás dokonale zmátla, protože se v ní psalo o tom, že tento pták odlétá před zimou do Afriky. A to pro nás okamžitě znamenalo, že se nemůže jednat o nikoho jiného, než o čápa. A nepřesvědčily nás ani další informace, které vůbec o čápovi nebyly, protože hledaným ptákem byla vlaštovka :-).
Po hrací přestávce na nás čekala angličtina. Nejdříve jsme soutěžili, jak si pamatujeme sladkosti. Míša řekl dvojici anglické slovíčko a my jsme se snažili co nejrychleji říci, co znamená. Nejúspěšnějšími hráči byla Eliška Kř., Bruno a Vojta.
Zatímco jsme si vystřihovali nová slovíčka, pustila nám paní učitelka novou anglickou písničku, kterou se budeme moci během tohoto měsíce naučit. Dost se nám líbila :-), dokonce jsme některým slovům i rozuměli.
V kruhu na koberci jsme se pak slovíčka učili a nakonec si s nimi po týmech zahráli veliké pexeso.
Čtvrtek 14. března
Ještě před zazvoněním zvonečku jsme se tísnili u stolu paní učitelky, abychom jí mohli dát vyluštit naše zašifrovaná písmena, která jsme mohli vytvořit do svých Matematických dobrovolníčků. A tak paní učitelka pilně luštila a my jsme měli radost, že vyluštila :-).
Po zvonečku jsme si zazpívali, doplnili kalendář a konečně mohli i změnit kartičky počasí na dveřích ze zatažena na slunečno :-).
Prvním dnešním úkolem bylo psaní do písanek, naučili jsme se psát "v". Stejně jako včera jsme nejdříve odhalovali chyby v napsaných písmenech i slovech a pak už psali do písanek. Dařilo se nám více než se včerejším "y".
Druhým úkolem bylo čtení s porozuměním. Četli jsme o dvou kamarádech, kteří se sice nejdříve nudí, ale pak jeden z nich vymyslí novou hru s autíčky - na myčku. Nakonec však myčka není jen pro autíčka, ale i pro kluky samotné :-).
Z naší učebnice češtiny jsme po encyklopedických a básnických textech četli o ptácích pohádku. Když nám paní učitelka promítla titulní stránku knihy, z které pohádka byla vybrána, někteří z nás se hned hlásili, že ji mají doma. V průběhu čtení jsme se zastavovali, vysvětlovali si význam slov, kterým jsme nerozuměli, a plnili další úkoly. Dokonce se nám podařilo předpovědět správně, co datlovi odpoví moudrá sova. Nakonec jsme ještě podle popsaných zvuků hádali, jakému ptáčkovi patří, kdo se tak ozývá.
Pak už byl čas na svačinu, protože posilnění na další práci bylo potřeba. Po přestávce jsme se rozdělili do dvojic, vybrali si svoje okno a paní učitelka nám ukázala, jak do něj budeme malovat. Pak se jedna polovina pustila do malování a druhá do výroby Morany. Edík naprosto profesionálně svázal připravené klacky do kříže a pak už jsme Moranu oblékali a vycpávali. Jakmile byli malíři hotovi, vystřídali jsme se. Moranu bylo potřeba pěkně vymalovat, Klárka úžasně namalovala, že naše Morana opravdu "zubama škeří" :-).
Byli jsme neuvěřitelně šikovní a rychlí, dokonce i s úklidem, takže jsme pro výtvarku nepotřebovali poslední vyučovací blok, a mohli ho věnovat matice. Zkusili jsme si stránku "Co už umíme" samostatně a mohli jsme si vybírat, v jakém pořadí chceme na jednotlivých úkolech pracovat.
Nakonec už jsme jen vybarvili smajlíky, připomněli si úkoly a mohli se loučit.
Pátek 15. března
Po ranním přivítání jsme se nejdříve podívali na včerejší matematickou slovní úlohu, kterou se některým z nás podařilo vyřešit. Jak na to nám prozradila Verča K. Paní učitelka nám pak další způsob možného řešení promítla na interaktivní tabuli a ještě jsme si ho na normální tabuli kreslili.
Zahráli jsme si hru s hledáním slov (psaných psacím písmem) na tři týmy a měli jsme dnes dvě vítězné skupiny. Takto rozcvičeni jsme si vyzkoušeli napsat první diktát slov. Paní učitelka nám slíbila, že známku dostane jen ten, kdo ji bude chtít.
Po psaní nás čekal poslední trénink čtenářské dovednosti "hlavní myšlenka" v tomto týdnu. Práci s hrochem, která nemá rád sluníčko, jsme zvládli velmi dobře a hlavně překvapivě rychle.
Proto jsme se mohli hned pustit do Zeleného ostrova. V něm jsme se dostali ke kapitole, v které se dozvídáme, že po třiceti letech už byl ostrov pokryt zelení až po vrchol sopky. A tak jsme si každý svůj kousek ostrova začali tvořit. Pomáhali jsme si při tom ve dvojicích, jeden vždy držel silonovou ponožku a druhý ji plnil zeminou. Pak jsme si hráli na vítr, vodu i ptáky, kteří přinesli semínka nejen na Zelený ostrov, ale i do našich ponožek. Nakonec jsme ponožku zavázali, zalili a umístili na okno. Teď už nám nezbývá, než o své ostrůvky pozorně pečovat, aby se skutečně zazelenaly.
Po sváče přišla ke slovu pátá dílna čtení. Nejdříve jsme do sešitů mohli reagovat na zprávy od paní učitelky a pak už se sešli na koberci. Paní učitelka nám nejdříve modelovala na své knížce dnešní úkol. Měli jsme se zaměřit na to, co naše hlavní postava udělala, a nám se to líbilo. A také vědět, proč. Skoro všichni jsme při samotném čtení dodrželi všechna pravidla a úkol splnili. Ve trojicích jsme pak své záznamy v sešitech sdíleli a nakonec si o nich povídali i na koberci.
Před půl jedenáctou jsme si do notýsků nalepili dopisy pro rodiče a pozvánky na výpravu za kandíky a rychle balili, abychom mohli jít konečně vynést Moranu.
Cestou k řece jsme se o ni pravidelně střídali (a byli překvapeni, jak je těžká) a vytrvale zpívali nebo skandovali :-). U přívozu pak paní učitelka Moranu zapálila, my jsme naposledy zazpívali, odpočítali "tři, dva, jedna, teď" a Morana letěla do vody. Běželi jsme za ní po břehu, kam až nám paní učitelka dovolila. Po návratu k přívozu jsme každý přispěli jednou barevnou pentličkou na líto, které nám bude připomínat blížící se jaro ve váze ve třídě.